Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
aktuality z Jevišovic

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

3 fotky, 23.1.2012, 7 918 zobrazení, 1 komentář | dokumenty, kultura, lidé, ostatní, události
Jak se v počátku minulého století projevovali tehdy Cikáni, dnes Romové v okolí Jevišovic. Fotografie pana Františka Čady obchodníka z Jevišovic
6 fotek, 20.4.2011, 1 090 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
Zřejmě důsledek dnešní uspěchané doby. Chudák řidič. Nechci ani domýšlet ty důsledky!
105 fotek, 29.4.2012, 888 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, lidé, oslavy, události
o obsazení Bratislavy 4. dubna skončila první část bratislavsko-brněnské operace Sovětské armády. Směrem na Moravu útočila vojska 2. ukrajinského frontu, pod vedením maršála Sovětského svazu R. J. Malinovského. Vojska 2. ukrajinského frontu měla okolo 350 tisíc vojáků, 246 tanků a samohybných děl, 6106 děl, raketometů a minometů a podporu 637 letadel 5. letecké armády. Spolu se sovětskými jednotkami postupovaly na Moravu vojska Rumunské královské armády se 86 tisíci vojáky, 46 tanky, 999 děly a 239 letadly královského leteckého sboru. K útoku na Brno byly vyčleněny sovětské jednotky 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny gen. por. I.A.Plijeva a 53. armády gen. por. A.V.Managarova spolu s 1. rumunskou armádou. Na levém křídle 53. armády přes slovenské hory postupovala 40. sovětská armáda a 4. rumunská armáda. Od rakouských hranic z jihu na Moravu ve směru Mikulov, Moravský Krumlov útočila 7. gar. sovětská armáda. Záměrem těchto sil bylo proniknout od jihovýchodu na Moravu.
Prostor Moravy bránila na straně němců 1. pancéřová armáda pod vedení generála pancéřových vojsk W. K. Nehringa, 400 tisíc vojáků bylo soustředěno v jednom pancéřovém sboru, v jednom horském sboru, pěti armádním sborem se zpětným odřadem „Olomouc“. Měla 120 tanků a útočných děl, 2150 děl a podpůrných 150 letadel 6. letecké armády „Luftwaffe“. Od 18: dubna byla posílena jednotkami 8. armády „Ostmark“, jejího 72. armádního sboru nazvaného později sbor pancéřových granátníků Feldherrnhalle.
V noci na 15. dubna vydalo německé vedení skupiny armád „Střed“ rozkaz ke zrušení pevnosti Brno a vojska z města měla obsadit obraná postavení před Brnem na linii: Tikovice, Ořechov, Židlochovice, Vel. Němčice, Šitbořice a Vel. Hostěrádky. Velitel pevnosti Brno gen. Poel začal liknavě plnit tento rozkaz. Německé jednotky pomalu zaujímaly toto postavení, židlochovický Volkssturm nezaujal ani postavení na dominantní výšině Výhon a jednotky 72 armády sboru přidělené 1. panc. armádě od 8. armády ze skupiny armád „Ostmark“, neobsadily úsek fronty od Přibic po Uherčice. Tento úsek fronty byl obsazen jednotkami 760. divize v jejich řadách bojovaly dva prapory tzv. východních dobrovolníků sestavené z Kavkazanů a Turkmenů.
Nejblíže k Brnu pronikl 1. gar. jms. ze 7. mechanizovaným sborem. Předsunuté jednotky 13. gar. jezd. divize, které již 17. dubna obsadily Medlov a předsunutý sovětský dálkový průzkum směrem na Ivančice, kde nenarazil na nepřítele. Jednotky dostaly rozkaz postupovat co nejdále podél řeky Jihlavy na západ k Ivančicím a tím zabezpečit od západu postup sovětských vojsk na Brno. Z Vojkovic vyrazila pěchota 6. orelské divize na Holasice a z části přešla silnici Pohořelice – Brno a bez boje obsadila Sobotovice. Toho využila 16. mech. brigáda, jejíž tanky vyrazily na Sobotovice, kde se spojily s pěchotou a postupovaly na Bratčice, které po deváté hodině obsadily. Postoupily až k Mělčanům, kde se spojily s kozáky od 13. gar. jezd. divize. Němci se nechtěli smířit se ztrátou Holasic a dopoledne zaútočili na nastupující sovětská vojska a zatlačili je zpět k Vojkovicím. Poté se rozhořely týdenní boje v prostoru Holasic, Rajhrad, Stará pošta, kde Sověti ztratili přes dvacet tanků a na 160 vojáků. Když se nepodařilo prorazit ve směru na Rajhrad, začali sovětské jednotky postupovat na Syrovice. Útoku předcházel nálet bitevních letadel na obec, při kterém byl zapálen místní lihovar. Pěchotu v boji podpořily tanky 41. gar, tank. a 63. tank. brigády. Za boje o Syrovice byl zničen jeden sovětský tank, a dvě německá protiletadlová děla. Po desáté hodině byly Syrovice obsazeny a němci se stáhli k Ořechovu. Během týdenních bojů o Ořechov se stala obec nástupištěm útoků, na katastru obce padlo 60 sovětských vojáků a 8 místních občanů. Od 20. dubna byl v obci štáb 4. gar. jezd. sboru, kde prodléval i velitel 1. gar. jms. generálporučík I.A.Plijev.
Poměrně hladkým obsazením prostoru Syrovice, Bratčice a Mělčany dne 18. dubna se vytvořilo pro sovětské vojsko nové nástupiště na Brno ve směru Ořechov nebo Silůvky, dále Střelice a západní předměstí města.
Na proniknutí sovětských jednotek k Ořechovu reagovalo německé velení pozdě a v Brně již nemělo síly, která by sovětské jednotky zastavily. Divize pancéřových granátníků Feldherrnhalle-1 (dále jen FHH1), která tento úsek měla bránit, zůstala za řekou Jihlavou. Postavení okolo Ořechova bylo slabě obsazeno frekventanty vojenských škol z Vyškova, 10. výcvikovým praporem SS a Volkssturmem z okolních německých obcí. Dále několika protitankovými a protiletadlovými děly.
Po obsazení Syrovic začala část 125. střel. pluku od 6. orelské divize postupovat směrem na Ořechov. Jak se pěchota objevila na nekrytých místech tzv. Velkých polích, dostala se do těžké kulometné palby a ustoupila zpět do Syrovic.
V poledne průzkum 7. mech. sboru pronikl do Silůvek a sovětské tanky začaly postupovat na Brno přes Silůvky, Hlínu, Neslovice, Kývalku do Popůvek. Během večera pronikly až k Brnu, kde bylo zničeno několik tanků.
Jak vyplývá ze sovětských hlášení, nebyl Ořechov s novým dominantním kostelem Všech svatých na sovětských mapách vůbec zakreslen. V hlášeních se mluví jen o Tikovicích a Ořechovičkách. Sovětská vojska proto útočila na imaginární cíl, což velmi ztěžovalo koordinaci útoků a pro dělostřelectvo přesné zamíření, což se projevilo ve ztrátách na lidech a technice.Po poledni zaútočilo několik střemhlav bombardovacích letounů JU-87 Stuka s podporou stíhačů na sovětská vojska u Syrovic. Sovětská stíhací letadla proti nim zasáhla a jednu Stuku sestřelila.
Odpoledne 18. dubna začal útok na Ořechov náletem bitevního letectva a dělostřeleckým přepadem. Již během dělostřelecké palby zaútočili kozáci 8. gar. jezd. divize od Syrovic na Ořechov a pěchota 125. stř. pluku přes Velké Pole na Tikovice a útok byl opět se ztrátami odražen. K večeru došlo k přeskupení sil, pěchota se přemístila k Syrovicím a za pomoci tanků a samohybných děl 63. mech. brigády zaútočila přes Žleby na Ořechov. Během dvouhodinového boje se ve 22 hod podařilo obsadit ulici k Hajanům a návrší s kostelem. Obránci Ořechova se stáhli do Ořechoviček, úvozu polní cesty ke sv. Peregrínu a k Annenskému mlýnu.
Vojáci 125. střel. pluku se marně snažili vypudit Němce z Ořechoviček. Po celou noc na 19. dubna bojovali a byli již nepřetržitým nasazením v boji silně unaveni a žádali vystřídání. Velitel 7. mech. sboru se rozhodl podpořit vojáky 6. orelské střelecké divize. Jedna rota samohybných děl od 16. mech. brigády zaútočila od Radostic na Ořechovičky a od Ořechova ji podpořily tanky 63. mech. brigády. V 16:30 hod začal útok z obou stran, jakmile Němci zjistili ve svém týlu u Podlavky sovětské samohybná děla, vyklidili Ořechovičky a stáhli se k cihelně. Ve 20 hodin se obě útočná seskupení setkala, od Syrovic přijeli do Ořechova kozáci ve velmi podroušeném stavu a vystřídali pěchotu 125. střel. pluku. Sesedli z koní, usnuli po mlatech, stodolách a ani nevyslali hlídky na přední okraj fronty. Tankisté rozestavili tanky a samohybná děla okolo kostela a také odpočívali.
Německé velení velmi těžko neslo obsazení Ořechova, odkud se mohla vést dělostřelecká palba na Brno. Večer 18. dubna dostala 16. panc. divize rozkaz, aby urychleně navagónovala techniku u Opavy a odjela k Brnu. Za přesunu k Brnu neměla štěstí, od Ivanovic na Hané se k Brnu musela přepravovat kvůli přerušení tratě po ose a jejího velitele gen. mjr. von Müllera zajali čsl. partyzáni oddílu „Olga“ na zámku v Hosticích.
Večer 19. dubna po příjezdu jednotek 16. panc. divize do Brna, dostal pluk panc. granátníků čís. 64 téže divize rozkaz, aby v předvečer vůdcových narozenin dobyl na Rusech zpět důležité obranné postavení v Ořechově. Během večera se pluk posílený tanky přesunul ve vší tichosti do lesů k Bobravě a zaujal výchozí postavení k útoku u cihelny nad Annenským mlýnem. Útoku předcházela přehradná palba z raketových vrhačů umístěných na obrněných transportérech SdKfz 251/1. Za chvíli bylo návrší u kostela v plamenech. Za palebnou přehradou postupovali tanky s pancéřovými granátníky. Od úvozu peregrínské cesty zaútočila do boku sovětské obrany německá pěchota s několika útočními děly. Moment překvapení byl veliký, německé tanky pronikly do obce a z nejkratší vzdálenosti odstřelily několik sovětských tanků T-34 a samohybných děl SU-100. Němci v boji muže proti muži použili i plamenometů a návrší u kostela obsadili. Sovětští vojáci utrpěli těžké ztráty, ti co se zachránili, se stáhli do Žlebů, kde zaujaly obranu. Okolí kostela bylo pominulých bojích pokryto vraky sovětských tanků a mrtvolami vojáků, koní, zbraněmi a municí všeho druhu. Pancéřoví granátníci okamžitě zaujali obranná postavení okolo kostela a podél návrší až k Tikovicím. Velitelství 64. pluku pancéřových granátníků s velitelem pplk. Dörnemennem bylo v Ořechovičkách. Obranné boje v prostoru kostela řídil kpt. Richter. Po ústupu sovětských vojáků z Ořechova byla obec ostře odstřelována kaťušemi. Němcům se podařilo získat zpět dominantní obranou kótu zamezující útoku na Brno. Dále chtěli zlikvidovat sovětské jednotky proniklé do Střelic a Popůvek. Část 16. panc. divize se v noci z 19. na 20. dubna přesunula přes Pisárky, Kouhoutovice a Žebětín k Ostrovačicím s úkolem, aby ráno 20. dubna provedla vstřícný úder naproti útočící divize panc. granátníků FHH-1 od Dolních Kounic do Ořechova a tím izolovat sovětská vojska u Střelic a Popůvek.
Už ve čtyři hodiny začali Němci postřelovat sovětská postavení pod Ořechovem, po desáté hodině napadlo sovětská vojska německé bitevníletectvo. Po leteckém útoku zaútočili Němci od Karlova směrem na kótu 334 m Volhausy, dnes zvané Jaloviska. Ve stejném čase zaútočilo 15 tanků s dvaceti obrněnými transportéry od 16. panc. divivize na postavení kozáků u Kývalky.
Za chodu překonali jejich obranu a průsekem v omickém lese pronikli k osadě Dvorek, kde přebrodili Bobravu a po silnici podél říčky postupovali k Radosticím. Pancéřoví granátníci vnikli do lesa Bučina, kde se spojili se svými druhy od divize pancéřových FHH-
32 fotek, 21.12.2011, 772 zobrazení, 4 komentáře | dokumenty, události, moje fotozprávy
Nelehká práce zvláště v těchto klimatických podmínkách. Také můžete vidět "utopený" bagr v místech, kde se předpokládala vrstva bahna asi 1,5 m. Ve skutečnosti dosahuje tato vrstva téměř 5 m! Vůbec si neumím představit jeho vyprošťování v takto nepřístupném terénu
5 fotek, 10.7.2011, 760 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
Vždy je těžké začínat znovu a možná ještě těžší se poučit ze svých chyb a v dalším podnikání se jich vyvarovat. Hlavně si věřit a do podnikání zapojit tolikrát osvědčený "selský rozum". Mnozí úspěšní podnikatelé začínali ve svých garážich (Gates) další třeba na "váze"! Tak, ať se daří pane Rado celému Agru Boskovštejn!
11 fotek, 2.9.2011, 627 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
Trochu se smíšenýmy pocity jsem doposud přes okna sledoval proměnu bazénu, který byl otevřen pro veřejnost v prosinci roku 2004 na zamýšlené terárium pro chov krokodýlů. Konečně se návštěvníci Jevišovic dočkají krokodýlů v místě, které tuto možnost nabízelo. Až na místě zjistili, že musí cestovat dalších několik desítek km (do Velkého Karlova), kde jevišovičtí krokodýli ve skutečnosti byli chováni. Také umím pochopit, že náklady na provoz tohoto zařízení (bazénu), nebylo možno pokrýt pouze ze vstupného. Sami si lehce spočítáte kolik musíte zaplatit doma za koupel ve vlastní vaně. Veřejný bazén má mnohonásobné množství vody, která se musela ohřát a technologicky ošetřit (čistit). A to již nemluvím o udržování čistoty. Vše musel někdo dotovat a takový se již nyní nenašel. Právě proto zmizelo mnoho metrů zářivé dlažby pod betonem a kemeny, které mají krokodýlům imitovat jejich přirozené prostředí. Mě samotnému je z toho však smutno. Snad tato proměna jevišovického bazénu pomůže k prospěritě investora tohoto záměru, kterým je Agrofert Jevišovice. Dnes jsem získal svolení pracovníků, kteří tuto rekonstrukci provádějí k pořízení těchto fotografií.
12 fotek, 17.3.2015, 626 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, práce, události, vesnice
Pokračující práce na kanalizaci
11 fotek, 31.1.2015, 624 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, lidé, události, vesnice
Možná symbolické ukončení nškolikaletého provozu na Sýpce. Přijela zabíjačka, která měla sice daleko ke slibovanému zážitku (chybělo prase na háku, či alespoň prasečí hlava na štoku a harmonikář. Ráno sice mráz - 6° C, ale v 9 hod. již bylo nad nulou
36 fotek, 22.11.2011, 602 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, krajina, příroda, události, moje fotozprávy
Několik fotografií z dnešního "studeného" výlovu přehrady
6 fotek, srpen 2012 až únor 2013, 602 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, koníčky, kultura, oslavy, události
Dnes odpoledne jste mohli na ČT sledovat vyhlášení finále soutěže Missis 2013, které proběhlo v divadle v Mariánských lázních. Vítězi se stali maminka Gabriela a její dcera Veronika Lupínkovi z Hradce Králové a Jevišovic. Mnozí z vás je často potkávají při procházkách po našich krásných Jevišovicích, kde na svoji chalupě na Podolí tráví chvíle svého volna a prožívají nezapomenutelné podvečerní pohledy ze zápraží svoji chalupy na Starý zámek. Gratulujeme! Záznam z vyhlášení si můžete najít na internetovém vysálání ČT (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10490338396-missis-2013/21352216090/)
11 fotek, 17.3.2015, 591 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, práce, události, vesnice
Termín dokončení oprav se nezadržitelně blíží. Ač sám nejsem stavař se tolik práce nedá do léta stihnout, pokud to nedopadne jako s čištěním přehrady
10 fotek, 3.2.2012, 583 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, události, vesnice
Prohlédněte si opět několik fotografií, které jsem oskenoval ze skleněných negativů, na které počátkem minulého století fotografoval zdejší obchodník pan Čada. Na jedné z fotografií ho můžete vidět v jejich obchodě. Pokud někoho na těch fotografiích poznáte, dejte vědět. Z fotografií je zřejmé, že byly pořízeny v době, kdy se Jevišovice elektrifikovaly. Sloupy jsou ještě bez drátů, stejně tak i trafostanice u Řeřuchových. Zajímavý je i snímek Sokolovny. Více se o této budově dočtete na stránkách pana Tuny (/www.vt-jevisovice.unas.cz/)
37 fotek, 27.1.2012, 570 zobrazení, 3 komentáře | dokumenty, krajina, příroda, moje fotozprávy
Pokračuje bagrování a odvoz bahna ze dna přehrady. Dlouho jsem postával na břehu a sledoval řidiče dvou vozidel, které neumím pojmenovat. Možná pojízdný motorový přepravník. Řízení podobné známému traktůrku TK 4. Při zatáčení se "lámal" v půli. Řidič sedí venku, žádná kabina či klimatizace na rozdíl od bagrů, kde jejich řidiči i v těchto zimních podmínkách sedí v tričku a stroj ovládají joistykem. Pouze ochraný rám, který by řidiče stejně nemohl ochránit při náhodném převrácení tohoto stroje. Poté ten krkolomný výjezd nově vybagrovanou cestou v levém břehu přehrady. U pásových strojů bych to chápal, ale s kolovým přepravníkem bych tuto cestu určitě neabsolvoval. Zajděte se tam podívat a určitě mi dáte zapravdu
6 fotek, 24.3.2012, 568 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, kultura, lidé
Fotografie života Cikánů, tentokrát na Slovensku v okolí Rimavské Soboty, kde byl zřejmě na základní vojenské službě jevišovický fotograf pan Čada František obchodník z Jevišovic. Jedna s fotografií je datována dnem 23.10.1929
63 fotek, březen 2004 až leden 2005, 547 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
Jak se mění Jevišovice. Fotografie jevišovických domů pořízené před několika roky se mění. Krásní. Připomínám vám jejich dřívější podobu, která je v některých případech již jen historií, kterou jž dnes namůžete vidět
9 fotek, 20.6.2011, 544 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
Takhle jsem zachytil svoje okolí v létě roku 1955 na svůj první barevný film. Fotografoval jsem tátovou Kodak Retinou.
8 fotek, 2.7.2011, 534 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
Tak si jevišováci zavzpomínejte. Mnozí z vás v této provozovně (tehdy v roce 1958 byly v Jevišovicích dvě). Horní a Dolní, jak byly místními pojmenovány. Připomenu některá jména na fotografiích. Nejprve dámy: Anča Zeiserova a paní Mášová. Z pánů to byli: Karel Hrnčíř, Gregor, Kudera, Adolf Rada. Tak vzpomínejte!
8 fotek, 25.3.2011, 525 zobrazení, přidat komentář | dokumenty
S probouzejícím jarem vzniká na nedalekém Boskovštejně nový zemědělský podnik. V tomto na pracovní místa chudém kraji je to jistě velmi záslužná snaha, která si zaslouží pozornost a pomoc nás všech.
32 fotek, 12.1.2012, 512 zobrazení, 1 komentář | dokumenty, krajina, práce, události, moje fotozprávy
Dnešní téměř předjarní den mě přímo vybídl jít se projít po našem krásném okolí. Začal jsem tradičně u Starého zámku, pokračoval kolem křížku směrem na opravovanou naši přehradu. Nedočkavě jsem již zdáli pátral po jakémkoliv zvuku, který by potvrzoval, že se zde pracuje, i když sám jako laik termínu dokončení oprav stále nevěřím. Že bude přehrada na jaře napuštěna se mi zdá téměř nemožné. Vytěžit a vyvézt tisíce kubíků bahna mi připadá v tomto termínů jako nemožné. A kde jsou opravy rozpadlých tarasů kolem pravé (jevišovické) strany, kde se prozatím vůbec nezačalo! A to má přijít zima. Jaká asi bude kvalita nových tarasů, které mají nahradit ty rozpadlé někdy z padesátých let? Ano jsou jiné technologie a možnosti, ale představte si každý sami sebe, zdít, betonovat v těchto zimních podmínkách. Nebude to zbytečná práce a zbytečná investice? Rád bych se mýlil, ale moje životní zkušenost výstražně zvedá prst. Ještě bych se rád zastavil u bagru značky Catrpilar, který navážel zeminu na provizorní přemostění dna přehrady. Dlouho jsem postáva a pozoroval jeho řidiče. Seděl v klimatizované kabině, pokuřoval a bagr ovládal pomocí dvou joistyků. Proč se o tom zmiňuji. Můj táta také obsluhoval bagr stejné značky v padesátých létech minulého století. Byl tehdy zaměstnán u Státních lesů (Hrotovice), který tento bagr vlastnili. O prázdninách mě bral sebou (tehdy pracoval na lesní cestě od hájenky Kyničky, která ústila na silnici Rozkoš-Příštpo). Žádná klimatizovaná kabina, vlastně žádná kabina! K řízení t.zv. rajčáky a pedály stranových brzd. Nesmírná fysická námaha tento bagr řídit. Proto toto zamyšlení. Ale teď již zpět k přehradě. Po střelické straně je od Veisovy tůně vybagrovaná nová cesta, která končí pod Maxerovou chatou. Z této cesty je vybagrován průsek ve stráni před prvním ohbím přehrady. Tolik tedy moje poznatky, které jsem zde vypozoroval a mohou se i zásadně lišit od těch oficiálních
22 fotek, 18.1.2012, 503 zobrazení, 1 komentář | dokumenty, krajina, příroda, moje fotozprávy
Dnešní fotografie z čištění naší přehrady. Od moji poslední návštěvy zde přibyla nově vybagrovaná cesta po jevišovické straně, která vede až ke zdi přehrady. Prozatím je vybagrovaný sediment (bahno se štěrkem) ukládáno na místa kolem bagrů. Není tedy prozatím vyváženo mimo přehradu

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.